Zakladni informace

Oficialni nazev
Spojene staty mexicke (Estados Unidos Mexicanos) - Nazev je uz na prvni podhled odvozen od severniho souseda. vzhledem k odlisne historii Mexika v porovnani s historii USA je tento nazev znacne sporny, nebot onech 31 statu + 1 federalni distrikt, ktere se podle mexicke ustavy vzdaly nezavislosti a dobrovolne se spojily v jeden celek - federaci, nikdy v historii nebyly nezavislymi. Vzdy se jednalo jen o provincie, rizene bud centralne a nebo jako federace. Mnozi se domnivaji, ze spravnym nazvem pro jejich zemi by mel byt: Mexicka republika (Republica Mexicana), ale ten byl v historii prehlasovan a tudiz jedinym oficialnim nazvem je ten zavadejici:Spojene staty mexicke.

Kde hledat v mape
Na severni polokouli, zapadne od Greenwiche. Kontinent: Severni amerika. Hranice: USA, Guatemala, Belize; pres more pak s Kubou.

Casovy posun v porovnani s Ceskou republikou
-6 - Quintana Roo
-7 - Yucatan, Campeche, Chiapas, Tabasco, Veracruz, Oaxaca, Puebla, Tlaxcala, Guerero, Hidlago, Morelos, D.F., Stat Mexiko, Tamaulipas, Nuevo Leon, San Luis Potosi, Queretaro, Guanajato, Michoacan, Coahuila, Zacatecas, Aguascalientes, Jalisco, Colima, Durango
-8 - Chihuahua, Nayarit, Sinaloa, Sonora, Baja california Sur
-9 - Baja California

Rozloha uzemi
Mexiko ma rozlohu 1 964 375 Km2, ze kterych je 1 959 248 Km2 uzemi kontinentalni a 5 127 Km2 uzemi nalezici ostrovum. INEGI 2006

Uzemni rozdeleni
Kdyz uz jsem zminila ty spojene staty tak je potreba je vyjmenovat. Taky vam je rozdelim podle polohy... predpokladam, ze vsichni vime, kde lezi Mexiko, ale kde hledat jednotlive staty to uz bude spis pro znalce :). Tak jak je vyse uvedeno statu je 31 + 1 federalni distrikt (hl. mesto):
  - Severovychod a Kalifornsky poloostrov:
    Baja California, Baja California Sur, Sonora, Sinaloa
  - Sever:
    Chihuahua, Durango, Zacatecas
  - Severozapad:
    Coahuila, Nuevo Leon, Tamaulipas
  - Zapad:
    Nayarit, Jalisco, Michoacan, Colima
  - Stred:
    Aguascalientes, Guanajuato, San Luis Potosi
  - Metropolotni zona:
    Federalni distrikt (hl. m. Mexiko), Stat Mexiko, Morelos
  - Stredovychod:
    Hidalgo, Puebla, Tlaxcala
  - Vychod - Mexicky zaliv:
    Veracruz, Tabasco
  - Jih:
    Guerrero, Oaxaca, Chiapas
  - Jihovychod:
    Campeche, Yucatan, Quintana Roo

Pocet obyvatel
Podle posledniho scitani lidu, ktere provedlo INEGI v rijnu 2005 byly zjisteno, ze v Mexiku zije 103 263 388 osob, z nichz 51.3% jsou zeny a 48.7% muzu. V poslednich peti letech kleslo procento rustu populace na 1.0%. Kdyby bylo Mexiko vesnicka o 100 obyvatelich, 40 y nich by bylo nezletilych, 53 dospelych a 7 duchodcu. Tato pyramida se vsak velmi rychle meni, vzhledem k starnuti populace. V minulosti (1940) mela jedna zena v prumeru az 6 deti, dnes je prumer 2,27 deti na jednu zenu. Tak velky rozdil pravdepodobne v budoucnu zpusobi velke problemy. Prognoza na rok 2050 dokonce hovori o tom, ze v Mexiku, dnes jedne z nejmladsich zemi sveta bude mit kazdy 4. obyvatel 65 let a vice!

Distribuce obyvatelstva
Temer tretina mexicanu zije v 195 966 ruralnich oblastech. Dalsi tretina zije v 3 044 mestskych oblastech. Nekterymi z techto oblasti jsou tvoreny metropolitni zony, kde zije 70 % obyvatel zeme. Rozdeleni podle procent je nasledujici:
57 % - 9 velkomest, ktere maji vice nez 1 milion obyvatel
9,3 % - 78 stredne velkych mest, ktere maji vice nez 100 000 obyvatel
11,2 % - 2 800 lokalit, ktere maji mezi 15 000 az 99 000 obyvatel (295 z nich jsou male mesta)
15,5 % - 132 200 lokalit, ktere maji mezi 2 500 az 14 999 obyvatel a nachazi se v blizkosti silnice
7 % - 63 800 lokalit, ktere maji mezi 1 az 2 499 obyvatel a nachazi se v spatne dostupnych oblastech
Gran Atlas de Mexico, ed. 2005

Etnicke slozeni obyvatelstva
Obyvatelstvo Mexika je rozdeleno do ctyr mayoritnich etnickych skupin, ktere diky dlouhemu souziti, vytvorily v zemi multi-kulturni prostredi. Pocetne jou na prvnim miste MESTICOVE - potomci spanelu a indianu. Dalsi etnickou skupinu tvori indiani zijici v ustrani (diky cemuz logicky prezili az do soucanosti). Dale pak tvori mexickou spolecnost bili, potomci imigrantu z Evropy a ze Severni ameriky a posledne cernosi, kteri maji puvod v africkych otrocich, kteri byli privezeni na uzemi Mexika v Kolonialni dobe.
Podle INEGI existuje v Mexiku priblizne 68 indianskych etnik, rozesetych po celem teritoriu zeme. Staty s nejpocetnejsi indianskou komunitou jsou: Oaxaca, Veracruz, Chiapas, Guerrero, Yucatan, a dalsi.

Oficialni jazyk
Na prvnim miste je oficialnim jazykem spanelstina. Diky vsak jiz zminenemu bohatemu etnickemu slozeni muzeme v Mexiku narazit na mnoho ruznych jazyku, podobneho ci odlisneho puvodu. Za nejdulezitejsi a za nejpouzivanejsi se povazuji: Nahuatl, Mixteco, Zapoteco, Maya, Mazateco, Otomi, Tzotzil, Totonaca, Huasteco a dalsi.

Nabozenstvi
Mexicke obyvatelstvo je jako vetsina "latinos" verici. Podle me jejich vira obcas hranici az s fanatismem, ale na druhou stranu me taky nikdo nekeca do toho, ze jsem ateista :). Kazdopadne jako studijni objekt je nabozenstvi vrcholne zajimave, nebot je tu "maznute" indianskymi virami, samanismem, poverami, atd. Napriklad fenomen Guadalupske pany marie stoji za poradne prozkoumani :). Takze tady je slozeni, ktere napovi vse:
Katolici - 92,0%
Nekatolici - 8,0%
Bez vyznani - 3,5%
INEGI 2000

Biodiverzita
Mexiko patri mezi 12 zemi, ktere se pysni megadiversitou. Tyto zeme pokryvaji mezi 60 a 70 % vsech znamych zivocisnych a rostlinych druhu nasi planety. Nejvetsi biodiversitu na uzemi Mexika pak maji staty Oaxaca a Chiapas = 30 az 40 % dale pak Veracruz, Guerero a Michoacan. Mexiko ma prvenstvi na svete v poctu druhu plazu, druhe misto v poctu druhu savcu a cvrte misto v poctu druhu rostlin (prvenstvi pak v poctu druhu kaktusu). Na tomto neuveritelnem prirodnim bohastvi ma jiste zasluhu i to, ze na uzemi Mexika muzeme najit temer vsechny druhy klimatickych regionu. Od pouste az po prales. Od tropu az chladnejsi regiony - predevsim kvuli nadmorske vysce.

Reky, hory, sopky
  - Reky:
    Usumacinta, Papaloapan, Grijalva, Coatzacoalcos, Balsas, Bravo, Panuco, Hondo,     Lerma-Santiago, Tecolutla, Fuerte, a dalsi.
  - Hory:
    Sierra Madre Occidental, Sierra Madre Oriental, Sierra Madre del Sur, Sierra     de Chiapas, Neovolkanicky pas Meseta Anahuac, a dalsi.
  - Sopky:
    Popocatepetl, Iztaccihuatl, Volcan de Colima, Pico de Orizaba (nejvyssi hora Mexika),     a dalsi - predevsim pak v oblasti Neovolkanickeho pasu, ktery krizi uzemi Mexika od     pobrezi Pacifiku az k pobrezi Atlantiku v Mexickem zalivu.

Osobnosti kultury
Protoze by se mi to sem asi vsechno neveslo tak se omezim na MOJE OBLIBENCE, omlouvam se timto vsem, ktere sem nezaradim... neni to nic osobniho, jen vec vkusu:
  - maestro Francisco Toledo:
     malir - puvodem z Oaxaky (Juchitanu) - pravdepodobne nejvetsi zijici osobnost     mexickeho malirstvi - podle me nejen zijici, ale vubec. Krom vahy jeho jmena na poli     umeleckem je nutno podotknout, ze se jedna o osobu s obrovskym vlivem na jakekoliv     deni v Oaxace. Na ukazky z jeho dila se podivejte sem a nebo sem. Urcite je toho na     internetu mnohem mnohem vic...
  - Susana Harp:
     zpevacka - puvodem z Oaxaky - prepracovava a zpiva narodni mexicke, obzvlast pak     oaxacke pisne, ve spanelstine, ale i v indianskych jazycich. Vede kulturni projekt     Xquenda. Stranka ve spanelstine a anglictine: www.susanaharp.com
  - Juan Rulfo:
     spisovatel - puvodem z Jalisca - autor knih Pedro Paramo a Llano v plamenech.     Uzasnejsi povidku nez je "Tlapa" jsem necetla :). Jeho tanec mezi stiny, u kterych nikdy     nevite zda vlastne nejsou skutecne, je stejne mrazivy, neli vic, nez nas Kafka. Obe dila     byla prelozena do cestiny!!!
  - Octavio Paz:
     spisovatel - puvodem z D.F. - autor bezpoctu del. V roce 1990 ziskal Nobelovu cenu za     literaturu. Z jeho pera je mi nejblizsi Labyrint samoty (bylo prelozeno do cestiny!!!)- dilo,     ktere kouzelne a vtipne popisuje povahu a chovani mexicanu. Pro vsechny, kdo se     rozhodnou pobyvat v Mexiku jinak nez s turistickym zamerem, nebo se dokonce hodlaji     prizenit ci privdat do mexickych rodin, je to POVINNA SKOLNI CETBA :)).
  - Miguel Leon de Portilla:
     spisovatel, historik - puvodem z D.F. - krome jineho autor jedne z nejdulezitejsich knih pro     studium mexicke kultury: "Visión de los vencidos" (nemam informaci zda byla kniha     prelozena do cestiny, predpokladam, ze jeji nazev by mohl znit: Pohled porazenych... ale     buh vi). Zrejme jedna z nejvetsich autorit na indianskou literaturu, predevsim pak v     Nahuatlu, a indianske kultury, specialne kulturu Mexica-Azteca, vubec.

Dejiny
Dejiny najdete zpracovane v samostatne kategorii - Trocha dejepisu.

Dalsi
Pokud vam v teto kategorii neco chybi, nebo neco hledate a najit nemuzete, prozkoumejte take menu Ruzne, a pokud ani tam neuspejete, dejte mi vedet. Pokusim se vam vase dotazy zodpovedne zodpovedet :). Nechci to tu zaplacavat informacemi, ktere pravdepodobne najdete i jinde :).

  Zpet na zacatek povidani

  Zpet Home Mexiko