Tamushf- osobni stranky o mych zajmech

Porod a pobyt v nemocnici

Vsechno se rozhodlo 6. brezna 2008. Tenhle den muj gynekolog stanovil jako termin, kdy uz mi bude moct rict jestli se Pablucha narodi prirozenym porodem nebo cisarskym rezem. Uz totiz v pri predchozich kontrolach zacalo neco moznost prirozeneho porodu sabotovat nebot Pablucha uz byl sice otoceny hlavickou dolu od tricateho tydne ale tu hlavicku ne a ne napasovat do mych boku tak aby se vsechno rozjelo a telo zacalo jevit znamky pripravu na porod. Toho 6. brezna uz jsem byla v 39 tydnu tehotenstvi a to znamenalo, ze uz melo byt vsechno v behu. Jenze opet nebylo. Podle nalezu nebyla naopak jedina znamka toho, ze bych mela v pristich dvou tydnech rodit. No a tak mi byl doporucen cisar. Takze jsme si rekli, ze na co budem cekat a svolali operaci na nasledujici den :D - 7. brezna 2008 na 22:00 mexickeho casu.

Myslim, ze je naprosto zbytecne psat, ze se mnou uz nebyla mluva. Cestou do nemocnice jsme si samozrejme vzpomneli, ze sice mame vsechno vcetne telefonni karty na volani do zahranici, jenze uz jsem si nevzala mamcino telefonni cislo... a tak jsme jeste resili mirne slozitou akci (pres nekolik kamaradu) jak dat nasim vedet, ze je vsechno v poradku az se Pablucha narodi. Nakonec i to jsme vyresili :D.

Operace probehla naprosto bez problemu. Tym meho gynekologa byl fantasticky. Nejen ohromne profesionalni ale taky lidsky, ostatne jako sam Luis Manuel (muj gynekolog - v pripade potreby ho plne doporucuju - MUDr. Luis Manuel Núńez Rosales, Telefon ordinace Atizapan: 5378 2878, Telefon ordinace Condesa: 5515 0234). Vybrat si chirurga a jeho tym je jedna z vyhod soukromeho zdravotnictvi, no a dalsi je samozrejme to ze Gabriel se mnou mohl byt nejen na sale ale po celou dobu se mnou bydlel i v pokoji v nemocnici. Vubec si nedokazu predstavit jak bych to zvladala, kdyby tam Gambucha nebyl a kdyby jeste ke vsemu me operoval nejaky uplne cizi doktor, ktery mel zrovna sluzbu. Takhle to byl i pres vsechnu nervozitu prijemny zazitek. Vtipky tipu ze Gabriel neni na sale (pustili ho tam az po prvnim riznuti) protoze si sel nechat udelat vasektomii a podobne krasne uvolnovali atmosferu a tak jsem vubec nemela strach ani z toho hroziveho a legendami opredeneho epiduralu.

K porodu uz jen dodam, ze Pablucha je podle vseho naprosto zdravy a jeho oznamkovani bylo 9.9 :DDD. No a taky to, ze vyslo najevo proc vlastne ten porod furt ne a ne zacit. Puvodne jsme mysleli, ze se Pablucha nemuze do mych boku napasovat protoze ma vetsi hlavicku, ale nakonec to bylo tak, ze se vejit nemohl protoze spolu s hlavickou cpal k otvoru taky ruku... no a tu pak nemohl napasovat zpatky a tak se proste ten porod ne a ne rozbehnout :(.

Jedna vec je ovsem lekarsky tym a druha je pak nemocnice. Vybrali jsme nemocnici Hospital Tehuantepec spis levnejsi ale na prvni pohled kvalitni. Mno ona mozna nemocnice kvalitni byla, ale ja mela proste smulu. Sestricky byly totiz sice strasne mile ale mirne receno neschopne. Kazda me upozornovala na moznost zvonku pokud budu neco potrebovat - na zvonek jsem zvonila asi dvacetkrat a ani jednou nikdo neprisel. No ale daleko horsi dusledek jejich neschopnosti byl ten, ze nejen ze nikomu nevadilo ze me nechaly celou noc s vadnou sondou na odvadeni moci ale ze dokonce rano mi vymenily prosteradlo, me neumyly a vrazily mi pod zadek igelit. Takze za par hodin spojeni moji v tehotenstvi extremne citlive kuze, moci a potu zpustobylo ty nejhruzostrasnejsi puchyre co si jen dokazete predstavit. Neco podobneho by se zrejme vytvorilo po sednuti si na par vterin na rozpalenou plotynku... No a tak jsem se jeste tyden po odchodu z nemocnice nemohla posadit. Coz bylo obzvlast pri kojeni opravdu super.

Nakonec jsme z nemocnice odesli uz v nedeli 9. brezna prestoze jsme meli zaplaceno az do pondeli. Pod vyhruzkou zaloby nam bylo odpusteno 3000 pesos (neco kolem 7000 korun, ktere bychom ale byvali opradu radi zaplatili pokud bych byla tech puchyru usetrena... Taky si myslim, ze pokud bychom meli naladu a cas se hodne hadat tak nas mozna porod vysel zadarmo, ale kdo by na to mel s dvoudennim mimcem naladu), ktere se na puvodne planovanou cenu navysily za uziti materialu nezahrunutych v cene. Upozornuju, ze je to naprosto bezna zalezitost, ze vam reknou pred operaci jednu cenu a pak po operaci dalsi daleko vyssi, protoze doktor vypotreboval o dve uterky vic nez bylo v sade.. atd. Tohle jsou pak zase nevyhody soukromeho zdravotnictvi :(. Jednu vyhodu ale tohle vsechno melo :D. A to tu, ze me zadek bolel tolik, ze jsem si ani nevsimla meho rozrezaneho bricha a tim padem jsem vstala hned druhy den a hned se taky pretacela a spala na brichu :D.

Domu jsme dorazili s tchyni, ktera tu s nama ty prvni dny nez prijela mamca bydlela. A prestoze nejsem milovnik nekolikageneracniho souziti (ba naopak) tak musim uznat ze takova pomoc je nezaplatitelna, obzvlast v pripade, kdy jsem ja proste na sto procent fungovat nemohla :D. Navic prvni prebalene plinky a prvni koupani byly opravdu zazitek i za dozoru zkusenych babicek :DDD. Takze oboum velikansky dik za veskerou pomoc a podporu v tech prvnich zmatenych tydnech :D.