Ma smyslena zeme - Isabel Allende

ve spanelstine: Radom Hause Mondadori,S. A., Barcelona, 2003


Isabel Allende je jednou z mych nejoblibenejsich autorek. Odvazuji se rici, ze jsem cetla vetsinu jejich knizek a ty co jsem pak jeste nezhltla jednim dechem cekaji na svuj okamzik v knihovne. Dokonce se chystam zakoupit i jeji knizky venovane spise detskemu ctenari, aby mi nahodou neco neuniklo :D. Prvni knizka, kterou jsem od Isabel cetla, byl samozrejme jeji nejznamejsi a prvni - Dum duchu, knizka, kterou prekladala moje dosud neprekonana Pani Profesorka spanelstiny Hana Posseltova - Ledederova. Mam tedy i proto, ke knizkam Isabel Allende osobnejsi vztah :D. No a tak bylo absolutne nemozne nechat v regalu jeji vzpominky na Chile, zemi jejiho puvodu, chilany a vubec jeji zivot plny zvratu a obratu.

Prave o tom vsem pojednava nadherne lidska knizka, ktera se v originalu jmenuje "Mi país inventado" a jejiz nazev v cestine dosud neznam, kazdopadne doufam, ze vzhledem k oblibenosti Isabel Allende v Ceske republice, brzo vyjde i tohle jeji dilo plne nostalgie, u ktereho se clovek uprimne a nahlas zasmeje a taky poplace, ostatne jako u vetsiny, ne-li vsech, jejich knizek :D.

Behem cteni jsem si nekolikrat rekla, ze prave ten ci onen odstavec musim na mych strankach odcitovat, ale nemohla jsem se od knizky odtrhnout ani na tak maly okamzik abych si proste jenom prinesla tuzku. Coz mi sice umoznilo hltat dal jednu stranku za druhou, ale taky mi to ted znemoznilo hledani tech uzasnych a presne formulovanych vet se kterymi se ztotozni asi vetsina disidentu a vlastne i emigrantu. Proste vsech tech, kteri at uz z jakehokoliv duvodu opustili svou zemi puvodu a ziji v jine, kulturne odlisne spolecnosti.

Pro ty co neznaji aspon povrchne osud Isabel Allende pripominam, ze opustila Chile po vojenskem puci, kdy se k vlade v zemi dostala armada pod vedenim generala Pinocheta. Emigrovala s manzelem a detmi do Venezuely a po nekolika letech pak do USA, kde se pri jedne z jejich cest propagujicich jeji romany zamilovala do jejiho aktualniho manzela. Momentalne zije v San Franciscu, Californii, USA. Jeji vzpominky na Chile, ktere nekolik let nesmela navstivit a Chile, ktere si pak vytvorila sama ve svych vzpominkach a Chile, ktere ted jednou az dvakrat rocne navstevuje po padu vojenske diktatury, muzeme ocenit prave v tehle knizce plne nostalgie jak sama pise.

Me tahle knizka poslouzila krome zabavy a pouceni take k pochopeni meho vlastniho stavu, kdy se placam mezi myma slovansko-germanskyma korenama a vychovou a latinoamerickym temperamentem v okoli. Take si Cechy a Prahu idealizuju a naopak jsem obcas z Mexika a mexicanu na pokraji zoufalstvi a tak mozna prave to, ze jsem si podobne myslenky precetla od nekoho jineho, nekoho koho uz dlouhou dobu obdivuju mi pomohlo uvedomit si, ze neni ani tak dulezita zeme ve ktere ziju, ale koreny a kultura jako takova. A hlavne vedet proc jsem si to, ktere misto vybrala jako domov. A v tom jsem na tom vlastne taky uplne stejne jako Isabel Allende, protoze jsem proste potkala toho pro me nejuzasnejsiho kamarada, partnera, manzela a jednoduse cloveka :D. Konecne jsme se taky prestehovali do ctvrti, kde cizinec nepusobi dopravni nehody, a tak si tu lebedim a uzivam si toho dobreho, cehoz je i pres vsechno hodne, z mexicke kultury, tak jako si Isabel Allende v USA, zemi ktera podporila vojensky puc v Chile a kvuli jejiz vlade musela opustit Chile, uziva toho dobreho z jeji kultury a zvyku, cehoz je urcite taky dost :D.

Doufam, ze i kdyz jsem vam tu nepopsala dej tehle knizky, coz vlastne nemam ve zvyku :D, nalakala jsem vas aspon trosku knizku si precist. Opravdu stoji za to. A moc :D. Je psana jednim dechem a ctena bude stejne tak :D.