Malinche - Laura Esquivel

ve spanelstine: Santillana Ediciones Generales, México, 2005
v cestine: ???


Lauru Esquivel jsem poznala uz davno, pri priprave na statnice ze spanelstiny. Javier, kamarad, ktery mi pomahal s pripravou mi pujcil film Como agua para chocolate, jenz je natocen podle stejnojmene knizky Laury Esquivel a dokonce i podle jejiho predelaneho scenare. Film jsem si zamilovala, o knizce se vyjadrovat nemuzu, neb jsem ji sice mela v ruce, ale obavam se, ze jsem ji z nejakeho duvodu nedocetla. Zrejme mi v te dobe delala mexicka spanelstina trosku problemy :D. Coz mi pripomina, ze se tady v tom piratskem raji musim pokusit sehnat DVD s timhle filmem :D.

Malinche je pak osoba, ktera vsem, co jen trosicku neco malo vi o Mexiku, je velmi znama. Jedna se o Malinalli, Cortezovu milenku a hlavne prekladatelku. Prave ona at uz chtene ci nechtene dopomohla k padu velkeho Mexickeho imperia a zaroven k obrovskemu uspechu Corteze. Taky ona byla z prvnich matek, jenz porodily misene deti a stvorily tak novy mexicky narod a jeho uzasnou misenou kulturu. Takze jsou na Malinche, Malinalli ci Malintzin dost rosporne nazory. Muze se rict, ze zradila svuj vlastni lid a dopomohla jeho prohre v bojich se spaneli, ale take je mozne rict, ze je matkou dnesnich mexicanu, kteri jsou z velke miry mezticove, tzn. misenci mezi indiany a spaneli.

Vedela jsem uz pomerne davno o existenci teto knizky, ale nejak mi neprichazela pod ruku. Muj orientacni smysl v knihkupectvich je jeste o neco malo horsi nez co se zemepisu tyce :D. Ale v Oaxace, kdyz si moje mamca s Ivou vyrazily samy na vylet, vlezla jsem do nekolika mych oblibenych knihkupectvi a v jednom tahle knizka lezela na neprehlednutelnem miste :D. Takze jsem zakoupila a nasledne pri chvilkach odpocinku zhltla.

Bohuzel ale musim zkonstatovat, ze me knizka zklamala. Asi jsem jako vzdy od ni ocekavala prilis. Pripada mi prilis naivni a romanticka. Malinalli je v ni popisovana jako uzasna inteligentni, mila, romanticka a velmi odusevnela bytost. Nejsem z tech, kteri by v jeji postave videli zdradce, ale take se mi nechce verit, ze by byla takova hodna a vstricna jako je popisovano v knizce. Take se po precteni Cortezovych dopisu neztotoznuju s jeho obrazkem vykreslenym Laurou Esquivel. Proste bych rekla, ze to vsechno trosku zjednodusila a zrejme diky zenskemu pohledu, ktery preci jen "nadrzuje" zenskym postavam, diky jejimu vlastenectvi a hrdosti na uzasnou kulturu, ktera na uzemi Mexika vykvetla davno pred prichodem evropanu, a mozna diky vlastni romanticke povaze, z celeho pribehu cisi, aspon pro me, neverohodnost. Obcas se sice autorka snazi o "zdrsneni" pribehu pouzivanim "agresivnich" slovicek pri popisu urcitych scen, ale nejak se tam ty slovicka ztraci v samote a tim padem nemaji moc velky smysl. Nechci krivdit, ale pripomina mi to, nepovedeny pokus o priblizeni se stylu Isabel Allende a magickemu realismu. Bohuzel tady jde jen o to magicke, z realismu tam toho opravdu moc neni.

Jsem obdivovatelkou prehispanskych kultur, ale je potreba si uvedomit, ze to byli jen lide. Je stejne nebezpecne delat ze vsech indianu samany, lecitele, extremne citlive a odusevnele bytosti, jako je povazovat za pritivni lidske existence. Pravda je nekde uprostred :D. Coz tahle knizka prilis nerespektuje. Nehodlam se zastavat spanellu ani Corteze, ale je potreba jejich pritomnost v Mexiku videt jako stret dvou absolutne odlisnych svetu, filozofii a kultur, a neni mozne objektivne urcit jaka z te techto kultur, filozofii je lepsi ci horsi, nez ta druha. Nic neni cernobile a tak to nemuze byt ani povaha Malinalli.

Mozna jsem prilis kriticka. Ostatne knizku jsem docetla az do konce, takze jako pribeh ji rozhodne muzu doporucit. Spis bych ji zaradila mezi odpocinkove knizky :D. Kazdopadne pokud muzu doporucit, tak co se dobyvani Mexika tyce, prectete si radeji Cortezovi dopisy. Logicky nejsou objektivni, ale jsou asi mnohem bliz skutenosti nez Malinche od Laury Esquivel. Asi se to mnohym hispanistum nebude libit, ale muj nazor je takovy, ze opravdu nejlepsi roman venovany teto tematice nenapsal ani spanel a ani mexican, ale american - Gary Jennings. Mozna prave proto, ze nemel touhu omlouvat chovani ani spanelu a ani predkolumbovskych narodu a videl v tomhle krvavem stretu dvou starych kultur zrozeni neceho uzasneho, fascinujiciho a noveho - zrozeni dnesniho Mexika ....