Mexicke dusicky - Día de muertos - Den mrtvych

Dve z nejdulezitejsich mexickych slavnosti se konaji v listopadu. Podle katolickeho kalendare, prvni listopad je venovan "vsem svatym" a nasledujici den pak zesnulym. V techto dnech se uskutecnuji ritualy jenz oslavuji predky dnesnich mexicanu. Je to cas, kdy se duse zemrelych vraci domu, aby spolecne s zivymi rodinymi prislusniky prozili pekne chvilky, nasytili se esence pripravenych pokrmu, ktere se jim nabizi na domacich oltarich.

Oslava svatku mrtvych "Dia de muertos" (ktery je prave spojenim katolickych svatku a predkolumbovskych tradic) se praktikuje po celem uzemi Spojenych statu mexickych bez rozdilu etnickeho puvodu. Tento svatek respektuji jak indianske etnika, mezticove, obyvatele mest nebo vesnicane.

Lide veri, ze prvni listopad je venovan "malickym mrtvym - muertos chiquitos", jinak receno tem, kteri zemreli jako deti; druhy listopad je pak venovan tem, jenz zemreli jako dospeli. V nekterych castech Mexika se pak take veri, ze 28 rijna je den venovany tem, jenz zemreli pri nehodach. Naopak 30 rijna se ocekava prichod dusi deti, ktere zemrely jeste pred krtem.

Svatek vsech svatych a Svatek zesnulych se promichal s pameti dne mrtvych, ktery indianske obyvatelstvo slavilo jeste v dobach, kdy zili bez evropskeho vlivu. Stari mexicane (mexikove, mixtekove, texkokove, zapotekove, tlaxkaltekove, totonakove a dalsi kmeny sidlici na uzemi Mesoameriky prenesli tuto jejich tradici do krestanskeho kalendare.

Se spanelsti dobyvatele vsak prirkli dni mrtvych novy datum - prvniho a druheho listopadu. Puvodni, predkolumbovska oslava venovana mrtvym "la Miccahitontli" se slavila v devatem mesici predkolumbovskeho kalendare, velka slavnost mrtvych pak v prubehu desateho mesice tehoz kalendare. V prevodu do krestanskeho kalendare se jednalo o srpen, obdobi odpovidajici sklizni kukurice, dyne a fazoli. Tyto plody tak dulezite pro mesoamerickou kulturu zaroven urceny na oltar.

Svatek zesnulych je podle zapadnich zvyku smutecni akt plny motliteb za klidny odpocinek mrtvych. V okamziku, kdy se tato tradice setkala s vlivem indianskeho zpusobu mysleni, zmenila se v oslavu, barevny karneval plny vuni, chute, lasky pri kterem mrtvi a zivi prozivaji spolecne chvile. Nasi mrtvi nas nechavaji citit jejich blizkost. A s nimi zaroven prichazi jeji velicenstvo Smrt; sestoupi na Zem a raduje se spolu s ostatnimi. Usmev jejiho velicenstva se pak odrazi na oltarich plnych dobrot pripravenych pro mrtve.

Barvami hyri nejen oltar a hrbitovy, ale take lide se oblekaji do barevnych odevu, aby vzdavali hold smrti: zluta znazornuje kvet Zempoalxochitlu (jestli se nepletu jde o afrikany), bila levkoje, cervena kvet "pata de león" (bohuzel netusim o jakou kvetinu jde
:( )...

Je nutne si uvedomit, ze oslava dne mrtvych je predevsim oslava vzpominek. Oslava, diky niz vzpominky vitezi nad zapomenim. "Obet" ktera se dava na oltar v tyto dny je vzdanim holdu velmi cenenemu hostu, vseobecne se totiz veri, ze milovany mrtvy v tyto dny prijde z podsveti a pochutna si na zminene obeti. Na oltar se davaji napriklad "pan de muerto" (pecivo tipicke pro tyto dny, casto ve forme leziciho cloveka) a ruzne dobroty tipicke pro mexickou kuchyni, jenz mrtvy mel rad.

*****
Propojenim spanelskych a mesoamerickych zvyku vznikla tradice, kterou dnes nazyvame "Dia de muertos - Svatek mrtvych". V Mexiku, multikulturni a multietnicke zemi nema tato slavnost homogeni charakter, ale naopak v kazdem regionu se malicko meni podle prislusneho etnika a jeho viry a zvyku. Variant je bezpocet, ale vzdy je spojuje hlavni ucel techto oslav: privitani se a rozlouceni se s dusemi mrtvych, obet na oltare, uklid a zdobeni hrobu, bdeni u hrobu pri svickach a dalsi ritualy.

Take pripravy na Den mrtvych nejsou vsude stejne a meni se podle regionu. Nektere komunity zacinaji s pripravami jiz 15 kvetna, kdy se seje Zempoalxochitl; jine v prvnich dnech rijna zacinaji shanet veci na obetni oltar a listopadovou slavnost. Napriklad v pripade kmene Nahuas z Tepexititla a Chililico se zacina s pripravami jiz 29 zari, na svatek svateho Miguela. V tento den se realizuji prvni obeti pro mrtve. Posledni dny rijna a prvni dny listopadu, zalezi na kazdem etniku, zacinaji oslava Dne mrtvych. A to tak, ze cela rodina se shromazdi a spolecne pripravuje obetni oltar pro ocekavanou navstevu jejich mrtvych.

Prave setkani cele rodiny (mrtvych a zivych) je prave ten magicky okamzik diky nemuz se posiluje identita kazdeho jedince a jeho vztahy s ostatnimi v ramci rodiny a komunity. Z tohoto duvodu ma tato slavnost take velmi dulezitou socialni funkci, opirajici se o bohatou symboliku celeho ritualu.

Dalsi tradici techto oslav jsou takzvane "comparsas", ktere hraji velmi dulezitou roli nebot je nutne take pamatovat na mrtve, kteri nemaji domov jenz by poctili svou navstevou a pohybuji se v komunite, ktera je spolecne nabidne jidlo a piti, a tak prostrednictvim symbolu, oslavy, hudby a tance reprezentuje problemy dnesni spolecnosti. Hudba je slyset vsude, na hrbitove doprovazi "comparsas", v domech i v kostele. Melodie se hraji ruzne, hodne zalezi na regionu, ale v zadnem pripade nemohou u teto slavnosti chybet.

Na privitanou duchu se pali kopalova pryskyrice a jsou pronasena slova uvitani. Je bezne doplnovat tento ritual hudbou. Den nebo dva pred oslavou take musi rodina uklidit a nazdobit hroby kvetinami, svickami a krizema.

Obeti se prekladaji na domaci oltare nebo na obycejni stul. Prokryvaji se krasnymi ubrusy, nebo barevnymi papiry, listy bananovniku a podobne, zalezi na zvycich v tom kterem regionu. Pak se zdobi kvetinami, ovocem, fotkami ocekavanych, pripravenymi potravinami, mistickami ve kterych hori kopalova pryskyrice a dalsimi vecmi. Od vchodu do domu az k oltari se posype "cesticka" okvetnimi listky Zempoalxochitlu, ktera slouzi jako pruvodce pro duse mrtvych a vede je az k oltari, kde se nasyti esencemi pripravenych obeti. Na rozloucenou mrtvym zvoni zvony kostela a vypaluji se petardy. Mezitim co hudebnici hraji smutecni pochod zivi doprovazi sve mrtve zpet na hrbitov, kde budou zase cely rok odpocivat v hrobech az do dalsiho Dne mrtvych.

*****
Obet na oltar ke Dni mrtvych je kulturni smes, do ktere evropani prinesli nektere kvetiny a ruzne druhy svicek; indiani pak pridali kour z kopalove pryskyrice, jidlo a kvet Zempoalxochitlu (casto uvadeneho "pospanelstene" jako cempasuchitl). Obetni oltar musi obsahovat nekolik elementu bez kterych by ztratil spiritualni bohatstvi, jenz obklopuje tuto tradici. Kazdy z elementu potrebnych pro privitani dusi ma svou vlastni historii, tradici, poesii a predevsim misticismus. A zde je jejich vycet:

Voda - je pramenem zivota a nabizi se mrtvym, aby zahnali zizen po dlouhe ceste a posilnili se na navrat. V nekterych kulturach symbolizuje cistotu duse.
Sul - Je zakladem ocisty, slouzi k tomu, aby se telo nerozpadlo na jeho dlouhe ceste tam a zpet kazdy rok.
Svicky - Plamen znamena svetlo, viru, nadeji. Je pruvodcem a navadi mrtve spravnou cestou na jejich mista puvodu. V ruznych indianskych komunitach kazda svicka reprezentuje jednoho mrtveho; pripadne ctyr svicek se postavi do formy krize a tak reprezentuji ctyri svetove strany, mrtvy se tak muze lepe orientovat a najit cestu domu.
Kopalova pryskyrice - Kopalova pryskyrice je nabizena indiankymi etniky jejich bohum od nepameti. Je to prvek, ktery povznasi modlitby. Pouziva se na ocitu mista od zlych duchu a tak muze duse mrtveho vstoupit do prostoru bez rizika.
Kvetiny - Jsou symbolem slavnosti pro jejich barvy a vune. Zkrasluji a provoni misto behem pobytu mrtveho, ktery pote odejde spokojen. V mnoha regionech je zvykem posypat cesticku od vstupnich dveri domu az k oltari okvetnimi listky Zempoalxochitl. Drive indiani verili, ze tato kvetina ma lecebne ucinky, dnes se vsak uziva pouze jako ozdoba hrobu a obetnich oltaru. Lide tvrdi, ze casem ztratila lecebne schopnosti. Jeji jmeno v nahuatlu znamena "Dvacet kvetina"; vyroci smrti.
Petate (rohoz z palmoveho listi) - tato rohoz ma nespocet vyuziti a jednim z nich je ekvivalent postele nebo stolu. V Den mrtvych je jeji funkci poskytnout odpocinek mrtvym a pripadne poslozit jako ubrus na ktery jsou kladeny potraviny.
Izcuintle (tipicky mexicky pes) - Na oltari pro deti nesmi chybet pejsek Izcuintle jako hracka, aby se behem oslavy deti citily spokojene a nenudily se. Pejsek Izcuintle je prave ten, ktery pomaha dusim prekracovat reku Chiconauhuapan, posledni cast cesty do Mictlanu, kralovstvi mrtvych.
Pecivo (chleb) - Chleb je dulezity ve vetsine nabozenstvi. Katolici jej prezentuji jako kristovo telo. Je modelovan do ruznych forem a je to prvek z nejdulezitejsich na celem oltari.
Gollete (pecivo) a cukrova trtina - Gollete je druch peciva kulate formy ktere se vstahuji k Tzompantli (zed z lebek). Pokladaji se na cukrovou trtinu a predstavuji lebky porazenych nepratel. Cukrova trtina pak tyce na ktere se lebky napichovaly.

Dalsi prvky jsou dulezite na pamatku a obet pro mrtve. Mezi nejdulezitejsi patri tyto:

Portrety mrtvych - Navstevnici, jenz ocekavame na slavnost, ma vsak byt tak umisten, aby byl videt pouze zrcadlem. Cimz dava zivym najevo, ze je s nimi, je mozneho ho videt, ale uz neexistuje.
Obrazek dusi mrtvych v ocistci - pro ziskani svobody duse mrtveho, pokud by se nahodou nachazel na tomto miste, a aby mohl ven. Take muze byt v teto veci k uzitku maly kriz z popela. MOhou se taky vystavit obrazky svatych, kteri pomahaji v komunikaci mezi mrtvymi a zivymi. Navic symbolizuji mir a klid domova.
Mole (tipicka mexicka cokoladova omacka s chili) - Mole s kurecim masem, slepici nebo krocanem je oblibenym jidlem mnoha indianskych etnik po celem Mexiku, i kdyz samozrejme mezi oblibena jidla patri i dalsi jako treba Barbacoa (skopove varene v dire vykopane v zemi). Dobrym jidle se uctiva vyznamny host, duse mrtvych. Take se muze nabidnout cokolada (napoj). Predkolumbovska tradice rika ze hoste pili cokoladu pripravenou s vodou, kterou mrtvy pouzival na myti a tak verili, ze tato voda nasakne esenci mrtveho.
Cukrove lebky - Stredni velikosti jsou zminka smrti, male jsou venovany svate trojici a velke Bohu.
Liker - Je jako pripominka velkych a milych chvili ktere duch prozil jako zivy a nabada ho k navsteve zivych.
Velky kriz z popela - Slouzi, aby duch mohl po prichodu vyresit viny jenz dosud nezplatil.
Prostrihavany papir - Pouziva se na ozdobu oltare a vyrabi se z hedvabneho papiru. Na nej se polozi hlinene figurky, nadobicky na kopalovou pryskyrici a ciste obleceni na privitanou mrtvych.
Lavorek, mydlo a rucnik - Duch bude po dlouhe ceste potrebovat umyt si radne ruce.

Ve vetsine vesnickych komunit, kde prevlada indianske obyvatelstvo se take pripravuji specialni oltare k 31. rijnu pro "andilky". Jedna se o oltare pro mrtve, kteri zemreli v detskem veku a prichazeji nasytit se esence z potravin, ktere jim pripravili jejich rodice. Na techto oltarich jidla nesmi byt paliva. Kvetiny a svice maji bilou barvu, nebot tato barva symbolizuje cistotu nevinnych dusi.

Mrtvym detem se prekladaji sladkosti, figurky (zviratka, kvetiny, boticky, mrtvy nebo rakve) z cukrove hmoty. V nekterych komunitach se oltar zdobi take vesele barevnymi soskami z palene hliny, aby si mrtvi andilci mohli hrat tak jak byli zvykli behem zivota. Vsechny oltare jsou ozdobeny miniaturnim pecivem, ktere detem moc chutna. Take maji tortilly, ovoce a sladkosti z dynoveho seminka. Vsechny prvky musi byt malinke a zadny nesmi byt pouzit z oltare pro dospele a naopak. Jinak by totiz deti byly smutne, urazily by se a nesnedly nic z nabizeneho.

*****
Predposledni informace :). V roce 2003 UNESCO uznala tento mexicky svatek barev za "Mistrovske dilo kulturniho dedictvi lidstva" v ramci "Mistrovskych del ustniho a neuchopitelneho dedictvi lidstva".

No a uplne posledni :). Na muj oltar ke dni mrtvych se muzete podivat v "Den mrtvych" - kategorie Barbuchy.


Uzita literatura: Comision Nacional para el Desarrollo de los Pueblos Indígenas (Narodni komise pro podporu rozvoje indianskych etnik).

Odkazy: www.cdi.gob.mx - spanelsky, www.diademuertos.com - spanelsky, wikipedia - spanelsky, www.azcentral.com - anglicky, www.dayofthedead.com - anglicky, www.mexconnect.com - anglicky.




  Zpet na zacatek textu

  Zpet Menu Ruzne

  Zpet Home Mexiko