Upozorneni:
Denicky a emaily, v nichz panenky vystupuji
nejsou psane pro detske ctenare!

Malinalliin denicek :D

KAPITOLA VII.
Svet je proste odporne maly a Mexiko jeste mensi :D, ale k tomu se dostanu postupne. Takze od zacatku :D. Vcera jsme si s Gabrielle konecne udelaly cas na nakupy, na povidani o jeji navsteve u Erikovi rodiny, na povidani o Josém, na uzasne frapuccino, na nekonecne salvy smichu a vubec. Vypnula jsem mobil, cimz jsem bohuzel prosvihla telefonat od Jac, skoda, posledni dobou se mi po ni moc styska. Zadne telefonaty, kdy mi moji zmateni kolegove volaji, ze muj sef, prestoze je sobota, nutne, ale opravdu velmi nutne potrebuje okamzite ihned prelozit neco tak neodkladneho jako je napriklad manual jeho cerstve zakoupene vrtacky a tak podobne :D. Mam meho francouzsky streleneho sefa strasne rada a jeho odmitavemu postoji k nauceni se spanelstiny vdecim za muj plat, ale v sobotu a navic kdyz jsem se s gabrielle nevidela tak dlouho, proste nic prekladat nehodlam :D.

Mimo jine jsme s Gabrielle vyrazily po obchodech, abychom sehnaly bud latku a nebo kompletni saty na ten ples, kam nas José pozval :D. Strasne se tesim... Akorat, ze jsme koupily vsechno mozne, jen latku a saty taky ne :(. Asi to bude tim, ze nejdelsi cas jsme stravily zkousenim bot. Kazda jsme nakonec koupily jeden par :D. Nejsem si jista, zda zrovne tyhle botky nutne potrebuju a nebo jestli si je dokonce vezmu na ples, ale rozhodne mi slusi :D. Aspon tak jako Gabrielle ty jeji :D.

Gabrielle mi vypravela o jejich ceste. Byla nadsena. Rika, ze by se do Prahy hned odstehovala, ale ze Erik nechce. Kvuli praci, je preci jen pravda, ze odbornik na Mesoameriku se tak nejak citi nejlepe prave na tomto uzemi :D. Povidala mi, jak se prochazeli po tom nadhernem meste, ktere proste jednou musime spolecne navstivit, a jak navstivili jeden uzasny hrad s priserne slozitym jmenem, kde byli s pruvodkyni sami a tak Erik vsechno prekladal a dodaval jeste vlastni znalosti historie. Kdyz tak o tom premyslim, tak bych si moc rada s Gabrielle nekam vyrazila. Jako driv. Proste vemem bagly a frcime. A proc ne zrovna do Prahy?

Vzpomnela jsem si, ze i José mi vypravel o Praze, kde studoval. Treba bychom mohli vyrazit nekdy vsichni. Jsem strasne zvedava jak to dopadne na tom plese. Jestli si vzajemne budou Gabrielle a José rozumnet. S Erikem nikdo nevi. Je to takovy samorost... mozna se mu bude zdat José prilis snobsky. Kazdopadne doufam, ze si to uzijeme, protoze z Mily uz zadny strach nemam :D. A tady se dostavam k tomu, ze to nase Mexico je sice jedno z nejvetsich mest na svete, ale jinak je strasne male :D.

Razime si to takhle do naseho oblibeneho kramku s rucne delanyma sperkama. Jedna se o kramek, ktery jsme objevily tak pred rokem. Maji tam krom jinych veci jako jsou obrazky, keramika nebo rucne malovane a batikovane odevy, take krasne rucne delane sperky z ruznych materialu. Mam na ne nemalou uchylku a Gabrielle, jako moje dusevni dvojce samozrejme taky. No a v tom obchudku prodava moc fajn holka, ktera nam vzdycky jen vypravela, ze tohle vsechno co obdivujeme dela jedna umelkyne, puvodem z Oaxacy. Predstavovala jsem si vzdycky starsi pani se vzhledem indianky, oblecenou v barevne vysivane sukni a halence a s cernyma copama do pasu :D.

Ty copy jsou tak jedine u ceho jsem se nezpletla :D. Nebo spis co se barvy a delky vlasu tyce, nebot copy Mila - ta oaxacka umelkyne - v ten moment nemela :D. Presne tak. Vstoupily jsme do kramku a tam se za pultikem zvedla presne ta uzasne krasna holka z fotky, kterou mi ukazoval José. Zustaly jsme na sebe chvilku koukat a pak jse obe zacali smat. Samozrejme, ze moji fotku taky znala :D. Gabrielle chvilku nechapala, ale kdyz jsme si s Milou podaly ruku a ujistily se, ze se nepleteme, ze jsme opravdu Mila a Malinalli, tak se zacala chechtat taky.

Mila byla v kramku nahodou, Lola, jeji zamestnankyne, potrebovala k lekari a Mila mela zrovna volno, takze kramek nechala otevreny a sedla si za pult :D. Myslim, ze byla uprimne potesena, kdyz jsme ji s Gabrielle zacali kvokat blahem nad jejima vytvorama. To, ze to bylo mysleno uprimne, si mohla dosvedcit pohledem na sperky, ktere jsme obe s Gabi zrovna mely na sobe :D. Skvele jsme si popovidaly, sice nam mezi tim zavrely ty obchody s latkama, ale neva :D. Ted uz nemam takovou hruzu co na sebe, abych na Milu zapusobila. Je to strasne fajn bytost. Mimochodem nam taky slibila, ze az budeme mit saty at ji zavolame a udela nam sperky primo k nim :D.

Rozloucily jsme se az pozde a tak jsem jen rychle Gabrielle hodila domu a padila volat tu novinku Josému :D. Rekla bych, ze i on mel z te nahody radost :D.


  Zpet na zacatek textu

  Následující kapitola

  Predchozi kapitola

  Zpet na Malinalli

  Zpet na Pribeh

  Zpet Home Barbuchy