| Home | Písmenka | Mexiko | Fri-Atelier | Barbuchy | Ostatní | Obcasnicky | Kontakt | Espańol |
|---|
|
Denicky a emaily, v nichz panenky vystupuji nejsou psane pro detske ctenare! Alexin denicek :DTak nevim... Docela dost dlouho jsem se nepotrebovala z neceho vypsat, ale znovu jsem sahla po denicku, protoze uz je toho na me asi prilis. Nemam tuseni, jestli jsem si v Londyne zvykla na tolik odlisny zivot, ale uz mi to tady nejak vsechno leze krkem. 
Vydelavam si sama. A ne zrovna spatne, to musim priznat, je to fajn, ze
nemusim obratit kazdou korunu, kdyz si chci koupit neco na sebe. Ale
zase na druhou stranu... Servirka? Celou noc na nohou na vysokych
podpatcich, porad profesionalni usmev, trpelive snaset narazky chlipnych
dedku. Ale abych mohla mit jinou praci, musim nejdriv vystudovat. Jasne,
verim, ze se na FAVku dostanu, kdyz si ted opakuju matiku z gymplu,
zjistuju, ze jsem nezapomnela zas tak moc, ale behem studia me budou
muset zivit nasi. Prestoze jsem si nasetrila neco z Londyna a neco ted z
platu tady v hospode, asi se bude muset rada veci v mym zivote radikalne
zmenit.
Doufam, ze se Emily dostane na medicinu. Myslim, ze chodit s ni do skoly a jeste do stejneho rocniku, to by bylo dost silny kafe. Mama by ji nejradsi videla na medicine tady v Plzni, kdyz uz si prosadila, ze bude pani doktorka a ne inzenyrka, jak si prali nasi. Jenomze Emily se snad docista pomatla na rozumu! Touzi po tom, ze se dostane do skoly do Prahy a tam se za ni vrati nejaky argentinsky fotograf, nebo kdo to je, ktereho videla nekde na fotce. Pise si s nejakou jihoamericankou e-maily a civici se tak ve spanelstine. To je urcite chvalyhodne, ale zabouchnout se jako nejaka dvanactileta husa, jenom kdyz ji ta holka posle fotografii svyho bratra, nebo kdo to je, to je uz na me nejak moc. Chova se jako samaritanka, sni o tom, ze spasi svet. V tomhle veku uz by snad mje sto let za ohla stat trochu nohama na zemi. Nekdy mi ale prijde, ze zije uplne mimo realitu. Tajne si laskuje za nejakym klukem z fotky, ktereho vubec nezna, a mysli jen na to, jak pojede o prazdninach za nim do Ameriky a jak si padnou do naruce, a kdyz jsem ji ukazala novy svetr a rekla, ze stal skoro tisicovku, myslela jsem, ze omdli. Jasne, s kapesnym si holt nemuze dovolit nakupovat v buticich, ale tisicovka za znackovy svetr prece neni zas tak moc. Kolik si mysli, ze stoji takova dovolena za oceanem, stejne jako vylet na Machovo jezero? A to mi jeste uverila, ze ty korale na nem jseou prava slonovina. Jak chce takova naivka vubec obstat v zivote. Jestli se stejne blaznive zabouchne do nekoho na vysoky skole a ten ji umluvi krasnyma slovickama, bude ji to brzy hodne mrzet. A potom brecet bude pozde. 
Nejvic se ted odreagovavam zpivanim. Nebyt toho, asi by mi uz davno
preskocilo. Zpivala jsem s temahle kamarady uz dlouho, ale vzdycky jen
tak pro sebe, zkouseli jsme v ruznych garazich, pradelnach nebo sklepich
a jen prevzate pisnicky. Ted se ale klukum podarilo napsat asi tri
docela dobre veci a dostali jsme moznost udelat par koncertu, jako
predkapela pro slavnejsi. Zadny divoky uspech to nebyl, ale me to moc
bavi. Uz mi kluci udelali i promo fotku.Emily je samozrejme touhle
muzikou pohorsena. Ale priznam se, ze me to ani neprekvapuje.
Porad premyslim, jestli mam napsat Mayre. V tomhle jsem asi jako Emily, tajne doufam, ze napise sama, porad se k tomu nejak nemuzu dostat, ale casove duvody, to je asi jenom vymluva. Mohla jsem ji napsat uz davno. Ale zase na druhou stranu, v Londyne jsme si byly docela blizke, ale co bychom si asi mohly rikat ted. Vzdyt ona pracuje kolem velkych penez, ja se vratila do sveta, ktery je ji naprosto cizi. Tak jsem se zase po delsi dobe ze vseho vypsala. Cloveku to doopravdy pomuze setridit si myslenky. Vsechen ten svuj vztek a rozmrzelost jsem schovala do techto radku, a prestoze Emily uz tady zase vzdycha nad fotografii toho sveho "milacka", uz ji to vlastne ani nechci vycitat. Zpet na zacatek textu Následující kapitola Predchozi kapitola Zpet na Lexie Zpet na Pribeh Zpet Home Barbuchy |