| Home | Písmenka | Mexiko | Fri-Atelier | Barbuchy | Ostatní | Obcasnicky | Kontakt | Espańol |
|---|
Alejandruv denicek :DPomerne dlouho uz jsem nepsal. Nejak nebyl cas. Musel jsem pripravovat nejaky obrazy a tak jsem si nemohl dovolit moc se rozptylovat. Ale ted, kdyz se vsechno trosku uvolnilo tak bych se naopak v tom vsem potreboval nejak vyznat. Nechci o tom nikomu moc povidat, dokud v tom sam nebudu mit jasneji,k ale zase kdyz to ze sebe nedostanu aspon na papir tak mi za chvilku praskne hlava. Mno a co se to vlastne stalo? Vlastne vubec nic :D. Jen jsem se jeste nestacil rozejit s Elenou, opomenu-li, ze vlastne ani nevim jestli ji chci vazne pustit k vode, nebo je to jen momentalni krize, a primotala se mi do cesty Katy. Jo presne... ta vochomurka, jak ji rika Elena :D. Minulou nedeli jsem byl na mrtvici. Nic se mi nedarilo. Lital jsem kolem platna se stetcem a cokoliv jsem na platne provedl neodpovidalo ani v nejmensim me predstave o tom jak to vypadat melo. A tak jsem svihl se stetcem a praskl sebou na gauc. Dostal jsem obrovskou chut utopit se v tom guaci, proste prerusit aspon na chvilku spojeni s vnejsim svetem. No a jak jinak toho dokazat, kdyz opomenu vsemocnou chemii :D, nez tim, ze si na plny pecky pustim hudbu. Sousedi mi v te chvili byli ukradeni. Jen jsem si lezici se zavrenyma ocima uzival ten randal, ktery mi pomahal se odreagovat. Jenze... 
Asi tak za pul hodiny jsem v prestavce mezi pisnickama zaslechl zvonek. Logicky, nektery ze sousedu to
nevydychal. Otevrel jsem dvere a tam stala Katy. Tak roztomile si preslapla, nervozne se usmala a pak me poprosila
zda bych tu hudbu nemohl aspon trosisku ztlumit. Najednou jsem zatouzil po spolecnosti. Ani nevim co me to
popadlo, ale pri tom omlouvani jsem ji malem nasilim, i kdyz se vlastne moc nebranila, vtahl dovnitr a zacal
ji nabizet kafe. Souhlasila :D.
Bylo to uzasny odpoledne. Tak jiny nez s Elenou. Celou dobu jsme si povidali o jeji praci, o mem malovani, o Londyne, o Mexiku, o jeji rodine v Cechach a mych studiich v Praze... Ani jsem nestacil zaregistrovat ze byl najednou vecer. Pomalu se setmelo a my tam sedeli v takove kouzelne atmosfere. Ja konecne nadherne uvolneny jak uz dlouho ne, a ona smejici se a nepretrzite hladici Lunu, ktera ji usnula s hlavou na kline. Kdyby zalezelo na me tak tam snad sedime do ted :D. Jenze Katy to vsechno vratila do reality tim, ze musi vypracovat jeste nejakou zpravu. Opatrne se zvedla, Luninu hlavu nezne polozila na gauc - ta jen nesouhlasne odfrkla, ale spala dal - a zamirila ke dverim. No a prave pri nasem myslim, ze vzajemne jiskrivem louceni, z vytahu vystoupila Elena. Ve skutecnosti se mezi mnou a Katy nestalo vubec nic co by ji mohlo tak rozhodit, ale asi to zvlastni napeti bylo ve vzduchu citit a tak se zacala tvarit jeste neprijemneji nez obvykle. Katy se ale nenechala vyvest z miri, mile ji pozdravila a odkracela ke svemu bytu. 
"Od kdy jste s tou vochomurkou nejlepsi kamaradi, ze ti sem chodi malem v pyzamu?" pronesla jedovate, kdyz jsme za sebou zabouchnli dvere. Pamatuju
si tu vetu presne, dokonce jeste ted mi huci v hlave. A prave tahle veta ve me probudila ty pochyby, jestli
mam jeste vubec nejakou chut s Elenou byt.
Dival jsem se na uzasne krasnou Elenu, jak neco nasupene vysvetluje a pritom jsem si predstavoval Katy jak se usmiva a
hladi Lunu. Misto Eleninych zakernych vycitek jsem slysel Katy s tim jejim legracnim
prizvukem a gramatickyma chybama. Elena si nakonec zrejme vsimla, ze ji nevnimam a tak si vztekle dupla,
prskla, ze me chtela pozvat na veceri, ale ze mam jit radeji za tou obtloustlou vochomurkou, treba
mi nabidne ten jejich hnusny pudink nebo rybi prsty... Pak za sebou triskla dverma a nastal a nastal takovy klid...
Jo klid. Za to ten zmatek, ktery mam v hlave. Vim, ze Elenu nemiluju. Spis jsme si na sebe zvykli. Asi jsem s ni z pohodlnosti... Nebo proc vlastne? Nebyl bych vlastne uplne nejradeji sam? Nebo mam opravdu chut zacit si neco s Katy? Mimochodem od te doby jsem ji nepotkal a vtirat se k ni do bytu se mi nechce. Casto se pristihnu jak smiruju, jestli je doma nebo ne. Vetsinou to vypada, ze neni. Kazdopadne se uvidime pristi sobotu. Pri tom nasem povidani vyslo totiz najevo, ze Katy jde na ten samy ples, na ktery me pozval Jose. A na ten ples Elena nepujde :D... takye uvidime jak se to vyvrbi. Kazdopadne se obavam, ze ja se rozhodne nicemu branit nebudu ;D... Zpet na zacatek textu Následující kapitola Predchozi kapitola Zpet na Alejandro Zpet na Pribeh Zpet Home Barbuchy |