Nejznamejsi kultury Mezoameriky
postklasickeho obdobi
Nejdulezitejsi kultury postklasickeho obdobi na uzemi Mexika jsou: Toltecka, Purépecha (nebo Tarasku), Huastecka,
Totonacka, Mixtecka a Aztecka.
Toltecka a Maysko-Toltecka kultura
Hlavni mesto militantni Toltecke kultury byla Tula, umistena 64 km na sever od hl. mesta Mexika.
Tato kultura rozvynula sve imperium na pocatcich postklasickeho obdobi v 10 stoleti n. l. Jednalo
se o strohou a pragmatickou spolecnost valecniku, jenz se zajimali vice o funkcnost veci a z toho
sameho duvodu nevenovali mnoho pozornosti dekoracnim a luxusnim predmetum. Toltecka architektura
je znacne ovlivnena blizskosti Teotihuacanu. Pravdepodobne nejznamejsi z Tuly jsou impozantni dekorovane
sloupy z kamene predstavujici toltecke valecniky,
zname jako Atlanti "Atlantes" hlidajici posvatne misto.
Dalsim velmi dulezitym architektonickym prvkem Toltecke kultury je Tzompantli, zed pripadne oltar z lidskych lebek.
Jedna se o vyvysene misto v blizkosti hlavni pyramidy, na kterese skladaly (pripadne napichovali) lebky
z usmrcenych obeti.
U Toltecke kultury je evidentni vetsi moc valedniku oproti knezim. Tento jev se vyskytuje u vetsiny kultur
postklasickeho obdobi. Tato velka bojovnost hnala Tolteky az na poloostrov Yucatán, ktery okolo roku 1000 n. l.
obsadili. Toto dokazuje predevsim spojeni pozdni Mayske architektury s ranne Tolteckou. Hned nekolik architektonickychprvku
tipicky tolteckych, ktere muzeme obdivovat v Tule, jako napriklad sloupy ve tvaru hada jenz znazornuji
Quetzalcoatla (opereneho hada), Chac-moll (socha "lidske bytosti" polozene na zadech jenz drzi
nadoby vetsinou na obetni dary behem obetovani) se opakuji hned v nekolika kulturnich centrech na Yucatánu,
predevsim pak v Chichén Itzá a také v Tulumu. Umelecke zpracovani techto prvku na Yucatánu je dokonalejsi, coz
prozrazuje pritomnost Mayske kultury.
Okolo 1250 se ustanovilo nove hlavni mayske hlavni mesto Mayapán na Yucatánu. Jedna se o obezdene mesto na miste
otevreneho centra postaveneho Mayskou kulturou z klasickeho obdobi. Dalsim obezdenym mestem z postklasickeho obdobi
je pak jiz zminovany Tulum, jenz se nachazi na pobrezi Karibskeho more a byl tak prvnim mesoamerickym mestem
popsanym spanely. (Mimochodem vlastni poznatek :D. Vzivote jsem nevidela uzasnejsi plaz nez tu, kterou ma Tulum. Z tech
barev oci prechazi :D)
Purépecská kultura (nebo Kultura Tarascu)
Purépecská kultura neboli Kultura Tarascu se rozvyjela na zapade Mexika od pocatku postklasickeho obdobi az do
prichodu spanelskych dobyvatelu. V jejim hlavnim meste, Tzintzuntzan, lezicim na jezere Pátzcuaro, byly objeveny
yácatas (kruhovite pyramidy).
Predpoklada se, ze Purepechove byli prvnimi zpracovateli kovu na uzemi Mesoameriky. Je vsak pravdepodobne, ze
techniky na jeho zpracovani prevzali diky rozvynutemu obchodu od civilizaci ze Stredni Ameriky nebo pripade
z uzemi And. Krom praci s kovem je tato kultura take znama uzasnymi pracemi z peri a tkaninami.
Huastecka a Totonacka kultura
V obdobi dobyvani Mexika spanely, Huastecka kultura obydlovala na severu Mexickeho zalivu. Totonacka
kultura pak v centralnim pobrezi Mexickeho zalivu, jeji hlavni mesto je Zempoala. Obe dve kultury jsou
zname pro jejich dovednosti ve zpracovavani kamene a musli.
Mixtecka kultura
Okolo 10 stoleti, Mixtekove, nazyvani take "Obyvatele oblecne zeme", obsadili diky valkam a manzelskym svazkum,
uzemi centralnich udoli Oaxaky, puvodne zapotecke. Monte Albán pouzili jako mesto mrtvych a usadili se ve meste
Yagul a Mitla. Mixtecke budovy jsou charakteristicke uzasnymi geometrickymi mozaikami z kamene.
Obrazkove pismo (napriklad v Codexu Nuttall), nastene malby a malovana keramika dokazuje obrovskou zrucnost
mixteckych umelcu. Ti rovnez dokazali uzasne zpracovavat kov, predevsim zlato.
Aztecka neboli Mexicka kultura
Posledni z dulezitych mesoamerickych kultru byla kultura Mexiku (od ktere bylo pozdeji odvozeno jmeno Mexiko)
jinak nazyvanych take Azteky. Mezi lety 1428 a 1521 Aztekove vyrobily a shromazdily (diky danim, ktere museli
patit jim poddane kultury) predmety, jenz jsou nejlepsimy priklady predkolumbovskeho umeni, ktere se dozilo
dnesnich dni.
V obdobi prichodu spanelu na uzemi Mexika byl hlavnim meste azteckeho imperia Tenochtitlan, nachazejici se presne v
mistech dnesniho hlavniho mesta Mexika (La Ciudad de México nebo take Mexico City). Toto mesto bylo pravdepodobne
jiz ve sve dobe nejvetsi a jedno z nejkrasnejsich na svete. Bylo postaveno na jezeru Texcoco na ostrovech
prirodnich i umelych (chinampas). Jeho ulice byly ve velke mire kanaly a nejvice uzivanym dopravnim prostredkem byly
kanoe. Ve dnesnich dnech, hlavni namesti (Zócalo) se rozprostira nad puvodnim ceremonialnim centrem aztecke rise.
Archeologicky vyzkum u Templa Mayor (hlavni chram Tenochtitlanu) odkryl jedny z nejuzasnejsich objevu tohoto stoleti
v Mexiku.
Aztekove vytvareli rozsahle monumentni dila z kamene. Pouzivali jak abstraktni tak realisticke motivy, predstavujici
vnitrni a vnejsi charakter bozstev, osob nebo zvirat. Vetsi cast kamenneho socharstvi uzivali jako dekoracni prvky architektury
a na sochy bohu. Mimo jine se take kamen uzival k vytvareni oltaru na lidske obeti, na cuauhxicalli (nadoby na krev a srdce
obetovaneho), kamenne kalendare a dalsi ceremonialni predmety. Prikladem socharske dovednosti Mexiku je napriklad uzasna
socha bohyne Coatlicue, bohyne zeme a symbolu duality jenz charakterizuje mesoamericka nabozenstvi; obrovsky kamenny disk
na kterem je vyryty motiv rozctvrcene Coyolxauhqui (bohyne mesice, dcera Coatlicue a sestra Huitzipochtliho - boha valky a slunce)
a svetove prosluly aztecky kalendar neboli Kamen slunce (Piedra del Sol).
Kvalita koncepce a provedeni azteckych kodexu je vyjimecne vysoka. Bohuzel pouze velmi malo z nich prezilo
do niceni a paleni mexickych knihoven behem valek, ktere vyustily v konec azteckeho imperia v roce 1521.
poznamka:
aztecka kultura = mexicka kultura (cti: meshicka); kultura azteku = mexiku dala jmeno dnesnimu Mexiku.
Uzita literatura:
2. lekce pripravneho kursu Historie Mexika - autor neuveden
Zpet na zacatek textu
Predchozi kapitola
Následující kapitola
Zpet Menu Trocha dejepisu
Zpet Home Mexiko
