Nejznamejsi kultury Mezoameriky klasickeho obdobi

Nejdulezitejsi kultury klasickeho obdobi na uzemi Mexika jsou: Teotihuacanska, Mayska, Zapotecka a Klasicka kultura Veracruzu.

Teotihuacanska kultura
Priblizne 40 km severozapadne od hlavniho mesta Mexika se nachazi Mesto bohu - Teotihuacan. Prave tam se rozvinula prvni opravdu mestska civilizace Mezoameriky, prvni na zapadni polokouli a zacala se rozrustat jeste pred pocatkem naseho letopoctu, tzn. krestanskeho kalendare, a pokracovala ve vzkvetu az do obdobi okolo 650 naseho letopoctu, kdy dosahla priblizne 85 000 obyvatel.

Teotihuacansky styl je oznacovan za elegantni, jednoduchy, vytribeny a vzneseny. Jednou z hlavnich charakteristik teotihuacanske architektury je uziti takzvaneho "talud y tablero", coz system teras ve forme schodu. Diky tomuto systemu se podarilo sjednostit prvky horizontalni a vertikalni, stejne tak jako efekt ktery vytvari svetlo a stin. Pyramida Slunce je druhá největší předkolumbovská stavba Ameriky. Vetsi je pouze Pyramida Quetzalcóatla v Cholule. Co se do povrchu a objemu tyce jsou obe stavby vetsi nez kterakoliv z egyptskych pyramid. Palace v Teotihuacanu byly rozestaveny okolo namesti a jsou jednou z nejuzasnejsich ukazek predkolumbovske architektury.

Puvodne byly vsechny stavby pokryte stukem a pomalovane. Dosud muzeme v Teotihuacanu videt ukazky nastenych maleb, ktere vetsinou predstavuji dekorativni prvky se symbolickou hodnotou, bohy a mitologicke bytosti a nebo realisticke vypravecske sceny. Bohuzel se nedochovalo velke mnozstvi socharstvi z kamene, z dochovanych je treba upozornit na monolit Chalchiuhtlicue a antropomorfni masky. Co se keramiky tyka Teotihuacanska kultura vymyslela nadobu na trech nozickach, ta byla take nejvyrabenejsim artefaktem teotihuacanskych keramiku. Mimo jine take vyrabeli figurky, podobizny zivych a i mrtvych.

Mayska kultura
Mayska kultura dominovala jihu Mezoameriky v druhe polovine prvniho tisicileti naseho letopoctu. I kdyz zacala svuj vyvoj jiz v obdobi preklasickem dosahla nejvyssiho rozkvetu (intelektualniho a umeleckeho) behem posledni etapy klasickeho obdobi a pri prichodu spanelskych conquistadoru se jiz nachazela v upadku.

Zadna z ostatnich predkolumbovskych civilizaci nedosahla takove dokonalosti a ruznorodosti v architekture jako prave ta mayska. V porovnani s architekturou Teotihuacanu, Mayska kultura dava vetsi duraz na aspekty ceremonialni a mensi pak na urbanisticke. Mezi nejdulezitejsimi mayskymi centry je potreba jmenovat predevsim Palenque, bonampak a Yaxchilán (Chiapas), chichén Itzá (stara část), Cobá, Dzibilchaltún, Edzná, Hochab, Kabah, Labná, Sayil, Uxmal y Xpuhil (poloostrov Yucatán), Copán (Honduras), Piedras Negras, Yuiriguá a Tikal - nejvetsi z mayskych ceremonialnich center (Guatemala).

Mayska architektura je tipicka pro vytribeny cit pro detail a znacne uzivani dekoracnich prvku (v mire daleko vetsi nez ostatni predkolumbovske architektury). Celkove mayske umeni je povazovano za to nejvice propracovane a elegantni. Jedinou vyjimkou je zpracovani kovu, ktere mayska kultura neznala. Co se latek tyce, i kdyz se bohuzel nedochovaly ukazky mayskych tkanin z tohoto obdovi, jejich kvalita a zdobnost muzeme ocenit na malbach pripadne soskach. Mistrne take opracovavali jadeit, drevo, kosti, musle a predevsim pak jil.

V souvislosti s mayskou kulturou take stoji za zminku jeji hieroglificke pismo, uzivane mimo jine v knihach nazyvanych - codices. Z techto knich se jich nekolik dochovalo a nejznamenjsimi je pak "Codice de Dresden" (ulozeny v nemeckych Drazdanech), ktery je povazovan za jeden z nejilustrativnejsich a dokazujicich mayske vypravecske umeni.

Zapotecka kultura
Zapotecka kultura je take nazyvana kutlurou Monte Albanu a ovladala Oaxacke udoli. Jeji vznik se datuje do preklasickeho obdobi (cca 1500 pred nasim letopoctem). Hlavniho rozkvetu pak dosahla mezi lety 300 a 700 naseho letopoctu. Na Monte Albanu, ktery byl v mezi lety 500 pr. n. l a 500 n. l. nejvetsim a nejdulezitejsim centrem zapotecke kultury, je evidentni vliv olmecke a teotihuacanske kultury, coz jasne ukazuje na styky mezi temito kulturami a to i pres velke vzdalenosti mezi jejich centry.

Vzhledem k velke dulezitosti, ktera je v zapotecke kulture prikladana kultu pohrbivani, mnohe z umeleckych predmetu a i staveb byly zamereny na tyto ucely. V hrobkach na Monte Albanu a i v okoli bylo nalezeno nescetne mnozstvi uzasne propracovanych uren, sperku a dalsich umeleckych predmetu se kterymi byli zapotecti slechtici pohrbivani. Samotne hrobky jsou bohate zdobeny, vetsinou prekrasnymi nastenymi malbami.

Klasicka kultura Veracruzu
Klasicka kultura veracruzu, drive chybne oznacovana za kulturu Totonackou, se rozvynula na pobrezi Mexickeho zalivu (severnejsi cast Veracruzu). Tato kultura kladla velkou dulezitost, tak jako zapotecka na pohrbivani, na hru jmenem "juego de pelota", v Tajínu, nejdulezitejsim ceremonialnim centru klasicke kultury veracruzu, se nachazi sedm hrist na tuto hru. "Juego de pelota" spanelsky nebo take v nahuatlu " Tlachtli" je alegorickym spoertem s ritualnim charakterem. Mnohe z pamatek na Tajinu a okoli znazornuji prubeh hry nebo obetovani jejich ucastniku.

Nejcasteji z kamene znazornovane predmety jsou ty jenz mely nejakou souvislost s Juego de pelota, v pripade hliny jsou to pak sosky. Zname jsou predevsim dute sosky nebo takzvane usmivajici se tvaricky "caritas sonrientes", na ktere se pro zdurazeneni vyrazu aplikoval asfalt "chapopote".

Pravdepodobne vzhledem k mistu , kde se rozvynula tato kultura, spojujicim nekolik obchodnich stezek mezi ostatnimi predkolumbovskymi kulturami, charakter jejich obyvatel byl pomerne klidny a neagresivni. Umeni a architektura Klasicke kultury Veracruzu dokazuji znacny vliv Olmecke, Teotihuacanske, Zapotecke a Mayske kultury.





Uzita literatura:
2. lekce pripravneho kursu Historie Mexika - autor neuveden



  Zpet na zacatek textu

  Predchozi kapitola

  Následující kapitola

  Zpet Menu Trocha dejepisu

  Zpet Home Mexiko