| Home | Písmenka | Mexiko | Fri-Atelier | Barbuchy | Ostatní | Obcasnicky | Kontakt | Espańol |
|---|
Základní info Trocha dejepisu Povesti Fotogalerie Jídlo - recepty Odkazy Ruzné |
Puvod americkeho cloveka a zakladni kulturni rozdeleni AmerikyNejmene pravdepodobnou teorii o osidleni Amerky je takzvana teorie Autoktoni, kterou zastava argentinsky vedec Florentino Ameghino. Jeho teorie se zakalda na nekolika nalezech "lidskych" ostatku v argentinske pampe (podle nekterych pramenu tyto ostatky byly nakonec vyhodnoceny jako opici) a tvrdi, ze americky clovek neprisel z zadneho jineho kontinentu, nybrz se postupne vyvinul primo na kontinente americkem, tak jako se nezavysle vyvijel i na ostatnich kontinentech. Dalsi, jiz zminena teorie je teorie "jedineho puvodu", kterou zastava americky vedec Alex Hrdlicka (neodpustim si poznamku, ze podle jeho prijmeni je jeho puvod vice nez jasny :)). Tato teorie predpoklada puvod americkeho cloveka v asijske rase a cesty nekolika skupin pres zamrzlou Beringovu uzinu, pravdepodobne z duvodu hledani potravy nebo uteku pred pronasledovatelem. Tato teorie ukazuje ne velkou podobnost obou ras (americke a asijske - je potreba se ale divat na puvodni obyvatele Ameriky :)) predevsim co se tyka barvy kuze, zesikmenych oci, tvrdosti, kvality a barvy vlasu a take nepritomnosti ochlupeni (vousu a chlupu, protoze co se vlasu tyka tak tam mame co zavidet :)) i kdyz uprimne ja zavidim i to, ze jsou usetreni depilace :))) - proste jak si dela legraci muj drahy lysy a vlasaty :))) manzel jedna se o "nad rasu" :)))). Posledni ze tri "nejznamejsich" teorii je teorie "multi puvodu" (omlouvam se pokud v cestine se jmenuji uplne jinak, znam totiz pouze terminy ve spanelstine :(), kterou zastava francouzsky antropolog Paul Rivet. Ten predoklada, ze prvni obyvatele Noveho sveta pochazi 1/ z Australe a Melanesie - to doklada podobnosti kmenu z techto oblasti a kmenu z Ohnove zeme; jejich cestu na jih Ameriky smeruje pres Antarktidu a 2/ z Asie pres Beringovu uzinu tak jako predklada Alex Hrdlicka. Prave Hrdlickova teorie je ta nejlepe prijata mezi antropology a historiky. Predpoklada se, ze ty skupiny jenz prekrocili Beringovu uzinu, aby se staly prvnimy obyvateli Ameriky si ssebou prinesly z Asie rec, znalost ohne, a techniky dulezite k preziti jako treba vyrobu sipu, lov zvere pro obzivu a vyuziti kuzi jako ochrany proti zime. Prichozi skupiny z Asie - obyvatele Ameriky se rozchazeli po kontinentu a postupne se usazovali v: Kanade, USA, Mexiku, Stredni a Jizni Americe. Na zacatku osidlovani, kdy kocovaly, vzajemne se tyto skupiny ovlivnovaly. Nasledne, kdy se nektere z nich trvale usazovaly, jejich vyvoj zacal byt ovlivnen take prirodou, jenz je obklopovala a tak se zacaly utvaret rozdilne kulturni urovne mezi nimi. V roce 1940 Paul Kirchhoff kulturne a zemepisne definoval uzemi, ktere dnes pokryva Mexiko a cast Stredni Ameriky. Rozdelil je na dve casti: Aridoamerika a Mesoamerika. Prvni z nich se nachazi na severu Spojenych statu mexickych a jeji nazev je odvozen od tipu zeme, ktera je v teto zone velmi sucha a spatne pouzitelna pro zemedelstvi. Obyvatele Aridoameriky diky temto nepriznivym podminkam nedokazali rozvinout zemedelstvi a venovali se radeji lovu, sberu a rybolovu. Nektere z kmenu jako napriklad yaquis y pápagos ze Sonory, taraumaras z Chihuahui, coras a huicholes z Nayaritu dokazali obdelavat male policka a venovali se take vyrobe kosu a vyrobku z kovu. Mesoamerika byla vymezena na severu mezi rekami Sinaloa na severozapade a Pánuco na severovychode; na jihu rekou Motagua a poloostrovem Nicoya v Kostarice. Hranice mezi Aridoamerikou a Mesoamerikou neni logicky jednoducha linie, ktera by oddelovala od sebe urodnou a neurodnou pudu, ale velke a promenlive uzemi, kteremu obcas dominuji kmeny venujici se sberu nebo jine, orientovane na zemedelstvi. Existuji indicie o kuturach provozujicich zemedelstvi na uzemi Aridoameriky, jedna se vsak o specificka obdobi v dejinach a pravdepodobne uzivali zavlazovani. Mista dokazujici tento jev se jmenuji: Chalchihuites, La Quemada o Loma de San Gabriel. Mesoamerika je pak prave to uzemi, na kterem diky obrovskemu prirodnimu bohatsvi a velmi priznivym podminkam pro zivot vzkvetaly slavne a obdivovane kultury jako napriklad Olmekove, Teotihuancka kulutra, Mayove, Aztekove-Mexicove, Zapotekove, Toltekove a dalsi a dalsi. Kulturni prostor Mesoameriky byl a je nadale rozdelen na nekolik uzemi: Centralni meseta a centralni udoli, Pobrezi Mexickeho zalivu, Oaxaca, Mayske uzemi, Zapad a Sever. V roce 1947 Helmut De Terra objevil nekompletni lidskou kostru, lezici tvari k zemi v hloubce 48 cm na uzemi vyschleho jezera Texcoco. Tomuto objevu se rika Clovek z Tepexpanu (Hombre de Tepexpan). Podle zkousek "radiocarbono 14" (dalsi omluva - vubec netusim jak se to rekne cesky :() byly tyto ostatky urceny jako 11 tisic let stare. Profesor Javier Romero z Institutu Antropologie a Historie (INAH) urcil Cloveka z Tepexpanu jako Homo Sapiens. Poukazal take na podobnost tohoto cloveka s mexickymi indiany, ale pro nedostatek nalezu z prehistorie neni mozne urcit nic presnejsiho. Javier Romero preklada teorii o umrti Cloveka z Tepexpanu, nebot byl nalezen v linii severzapad-jihzapad, a v pozdejisch pripadech byly ostatky nachazeny v linii sever-jih. Coz by mohlo znamenat, ze Clovek z Tepexpanu nebyl pohrben, ale byl zanesen hlinou po te co ho velmi pravdepodobne zabila a zozsapala zver. To by take vyslvetlovalo nekompletnost ostatku. Dnes je uz navic znamo zenske pohlavi Cloveka z Tepexpanu. V breznu 1984 byly pak nalazeny dalsi lidske ostatky, tentokrat vsak spolu se zvirecimi kostmi se znamkami uzivani a nekolik noziku z obsidianu. Podle dalsiho vyzkumu se jednalo o muzskeho pohlavi moderniho Homo Sapiens. Tento objev byl nazvan Clovek z Chimalhuacanu (Hombre de Chimalhuacán) a jeho stari je odhadovano na 12 tisic let. Skutecnost, ktera z jeho ostatku dela nejstarsi nalez tohoto typu v Mexiku a mozna i dalsim uzemi. Uzita literatura: 1. lekce pripravneho kursu Historie Mexika - autor neuveden Zpet na zacatek textu Následující kapitola Zpet Menu Trocha dejepisu Zpet Home Mexiko |